Ztracené duše - Kapitola třináctá III.

12. dubna 2008 v 18:04 | Witch |  FF - Ztracené duše
O deset minut později se v hale přezula z pohodlných botasek do vysokých bot s podpatky, upravila si sukni a vytratila se do noci. Draco se díval kuchyňským oknem, jak mizí temnou ulicí.
Kráčela sychravou nocí, ruce pevně sevřené v kapsách kabátu a úporně ovládala vzmáhající se hlad. Spolu s tím se navíc nemohla zbavit zlověstného pocitu z Lynxova proslovu. Něco bylo špatně. Moc špatně. Řekla mu pravdu. Neměla ani tušení, jak je možné, že o těch upírech neměla žádnou vidinu.
Spíš popaměti zahnula doleva, pak dvakrát doprava a dorazila ke slepé ulici. Na jejím konci blikal nápis velmi navštěvovaného nočního baru. Cílevědomě k němu vyrazila. Otevřela si, prošla kolem svalnatého chlápka v černém, aniž se na něj jen podívala, rozrazila dvoukřídlé dveře a vešla do zakouřené místnosti, kterou se rozléhala hudba linoucí se z reproduktorů.
Prošla kolem zaplněných kulatých stolů a zamířila k dlouhému baru. Rozepnula si kabát a usadila se na jednu ze dvou volných židlí na levém konci.
Pohledů, které na ni házeli někteří s osazenstva baru, si nevšímala a u mladého barmana si objednala kolu s ledem. S výrazem, že by od ní čekal něco víc, jí o chvíli později předal objednávku.
Nemusela čekat dlouho. Po jistém povzbuzování od dvou kamarádů, kterého si prostě nešlo nevšimnout, jelikož hulákali na půl hospody, se k baru přiloudal asi třicetiletý týpek s hustými tmavými vlasy a strništěm na bradě. Nasadil podle jeho názoru nejspíš svůdný úsměv a posadil se vedle ní. Naklonila hlavu a natočila se k němu.
"Nazdar, kotě," pronesl hlasem, který prozrazoval nijak velkou opilost a mírnou nervozitu a sjel ji shora dolů hodnotícím pohledem. "Co tak sama?"
"To se stává," odtušila klidně.
"U tak hezkých holek ne," prohlásil razantně a dopil své pivo, které si přinesl. "Já jsem Johnny," představil se.
"Mary," vydechla pomalu a pousmála se.
Sjel pohledem na její sklenici s kolou.
"Nedala by sis něco ostřejšího?" navrhl šelmovsky.
"Já na alkohol moc nejsem," odvětila tiše a upřeně mu hleděla do očí.
Jeho úsměv se ještě víc rozšířil. Víc se k ní naklonil a položil jí ruku na koleno, které odhalovala její krátká sukně.
"Co máš tedy raději, kočko?" otázal se.
"To záleží," pokrčila rameny.
"Záleží na čem?" ptal se dál zvědavě a posunul svou ruku o něco výš.
Nahnula se k němu a přiblížila rty k jeho uchu.
"Na tom, kdo mi co nabídne," zašeptala.
Spokojeně se uchechtl. Jeho nervozita byla ta tam.
"Tak to jsi narazila na toho pravého," prohlásil sebevědomě.
"Opravdu?" protáhla a držela stále svou tvář blízko jeho. "Tak to mi budeš muset dokázat, Johnny."
Upila ještě trochu své koly a vstala.
"S radostí," zareagoval potěšeně, položil na stůl pár bankovek a pozoroval, jak si zapíná kabát.
Pak ji vzal za ruku, vítězoslavně hodil pohledem po svých povedených kamarádech, kteří mu hodili jeho bundu a vyvedl ji z baru.
"Je docela chladno, klidně se přitul," zahučel chraplavě.
Nechala se k němu přitáhnout a vlídně se usmívala.
"Mám tu o pár ulic dál byteček, určitě se ti tam bude líbit," mumlal dál.
"Tím jsem si celkem jistá," odpověděla tlumeně a pak ho vzala pevně za paži.
Celou tu dobu ovládala svůj vzrůstající hlad a věděla, že už to dlouho nevydrží. A dodržovala přece to, aby se vždycky naprosto ovládala. Snažila se neopakovat svoje chyby.
"Pojď," zašeptala a táhla ho k baráku nalevo, o kterém věděla, že je opuštěný.
"Ale, kočko, můj byt je ještě o kus dál," namítal Johnny.
"Jenže já už to nevydržím," odvětila chraplavě.
"To seš do toho tak žhavá?" skoro se zasmál a sjel jí rukou po zadku. Vůbec nepochopil, co tím vlastně chtěla říct. Jak by taky mohl.
Zatáhla ho do chodby a dolů do přízemí. Rozhlédla se kolem. Johnny rozhodl dřív a zatáhl ji do staré prádelny. Kopancem přivřel rozvrzané dveře a přitáhl si ji k sobě.
"Ty budeš skvělá, kočko, že jo?" zamumlal, vjel jí oběma rukama pod kabát a chtěl ji políbit na ústa, ale ona uhnula a dala mu ruce kolem krku. Kousnul jí do ucha.
"Tobě by každej chlap kývl na cokoliv," zachrčel, když mu mírně sevřela vlasy nad zátylkem.
"Možná," odvětila tajemně a mírně ho tlačila ke stolu v rohu.
Oplzle se pousmál, když si pomyslel, že pochopil její úmysl. To už měl ruce pod tričkem a dobýval se pod podprsenku. Přitom jí mumlal do ucha nesrozumitelné lichotky.
Pak ji prudce vysadil na stůl. Neusmívala se, pozorovala každý jeho pohyb a dovolila mu, aby jí roztáhl nohy od sebe. Strhnul z ní kabát a pak strnul s rukama na jejích holých zádech. Zdálo se mu, že její oči ve tmě skoro září. Přitáhla si ho však ještě blíž k sobě, shodila z něj bundu, roztrhla košili a přejela mu rukama po krku. Zalapal po dechu z jejího doteku, který mu už najednou nepřipadal tak příjemný.
Jenže už bylo pozdě. Sklonila hlavu k jeho hrdlu, pevně ho sevřela a pak ucítil ostrou pronikavou bolest. Nevydal však ze sebe ani hlásku, jen šokovaně upíral pohled do stropu.
V ústech jí vybuchla ta úžasná sladce kovová horká příchuť. Slastně zaryla své špičáky ještě hlouběji a nechala se zalévat pocitem upokojení a slasti.
Pak přivřenýma očima zahlédla na opačném konci místnosti tmavou postavu. Ztuhla děsem a vytřeštila oči, se zuby ještě zarytými do Johnnyho krku.
Jenže nebezpečí nevycítila z postavy, na kterou viděla, ale ze strany. Ozvalo se cvaknutí, tmavá postava zmizela, Angela prudce zvedla hlavu a i přes tmu v místnosti uviděla vysokého muže v klobouku, který právě zasyčel bolestí, jak mu někdo zkroutil ruku se zbraní, kterou na ni před okamžikem mířil. Hlasitě bouchla o zem. Na mužově krku se objevila ostrá čepel.
"Ani hnout," promluvil hluboký hlas a ze stínu za lovcem se vynořila Dracova tvář.
Angela šokovaně seděla na stole bez jediného pohnutí. Lovec sebou nečekaně trhnul a za cenu škrábance na krku a ztraceného klobouku odskočil od Draca. Chtěl popadnout zbraň, která ležela na zemi, ale Draco mu ruku odkopl. Pak vytáhl lovec hůlku.
Angela se konečně vzpamatovala a odstrčila od sebe Johnnyho. Jenže lovec už útočil. Draco se vyhnul jasně zelené kletbě jen o vlas, když se přemístil k jeho boku. Angela se spěšně snažila z kabátu vyhrabat hůlku. Lovec znovu zaútočil, ale Draco mu hůlku vyškubl a odhodil ji někam do tmy prádelny. Chlap se vrhl po zbrani, kterou předtím upustil, kolébavě se narovnal a namířil ji na Draca. Ten už byl ale u něj a začali se o ni přetahovat.
Angela konečně našla svou hůlku a vztáhla ji k nim. Ozval se výstřel a ohlušujícím způsobem zaduněl místností. Úplně ztuhla uprostřed pohybu děsem a zírala na nehybnou dvojici. Lovec se pohnul a o krok od Draca ustoupil. Až teď uviděla zbraň mezi nimi.
Neznámý muž se zapotácel, rozevřel si bundu a nechápavě se zahleděl na svou hruď, kde se mu na košili objevila rudá skvrna. Podlomila se mu kolena a pak padl obličejem k zemi. Stará prádelna ztichla.
Pistoli se stříbrnou pažbou třímal v ruce Draco. Angela sklonila hůlku a až teď se svezla ze stolu. Draco k ní vzhlédl od nehybného těla, ale ona se na něj nedívala.
Přešla k Johnnymu, zahojila mu kouzlem stále ještě krvácející ránu na hrdle a pak mu přejela rukou kolem očí. Vytřeštěně zíral do prázdna. Namířila mu hůlku na čelo a začala tiše zaříkávat.
Draco si všiml, že se jí ruka citelně chvěje. Sklopil pohled ke zbrani v pravé ruce a opatrně zacvakl zpět pojistku. Doufal, že to udělal správně. Přece jen - zacházet se zbraní, když člověk viděl sotva pár mudlovských akčních filmů, není zrovna bezpečná záležitost. Chvíli hledal na pažbě a podařilo se mu vysunout zásobník. Přesně jak si myslel, byly v něm kulky z čistého stříbra.
Zasunul ho zpět, pak zbraň schoval do kapsy svého kabátu a podřepl k lovci. Přiložil mu prsty ke krku. Nebylo pochyb. Byl mrtvý.
Zvedl se ve chvíli, kdy se ten chlap z baru od Angely odvrátil a vypochodoval z místnosti. Když jeho kroky na chodbě odezněly, otočila se Angela k Dracovi.
Překvapeně zjistil, že se jí v matném světle zvenčí lesknou oči.
"Proč ses díval?!" vyrazila ze sebe namáhavě, jak se zalykala slovy, které se jí hrnuly hrdlem. "Proč jsi mě sledoval?!"
Draco mlčel a pozoroval výraz na její tváři, který byl náhle plný hořkosti, bolesti a znechucení. Ale ne nad ním.
"Měl jsem špatné tušení. Nelíbilo se mi, že jdeš ven v takovém stavu. Tak jsem šel raději za tebou," vysvětlil pomalu. "A udělal jsem dobře," dodal s pohledem na tělo mezi nimi.
"Hnusím se ti, že?!" vykřikla nečekaně hlasitě a chraplavě. "Zrůda, co se krmí lidskou krví! To ti běží hlavou, že ano!?"
Draco poznal, že se jen tak tak přemáhá, aby nezačala brečet a někde v podvědomí ho napadlo, proč se tak hnusí sama sobě.
Angela se opřela o zeď za sebou a namáhavě se nadechovala.
"Existují mnohem horší věci, které může mít někdo na svědomí," pronesl tiše.
"Vážně?" ušklíbla se Angela, ještě se pořád neovládaje. "A jaké třeba?!"
"Například když zabiješ nevinnou těhotnou ženu," odpověděl Draco.
Angelu zamrazilo. Stála a upírala mu pohled přímo do očí. V místnosti se rozhostilo hrobové ticho. Ani jeden z nich se nehýbal. Dracovi se ve tváři nezračilo nic, Angele bolestné pochopení.
V tu chvíli se jí vybavila jedna vzpomínka. Vzpomínka na zvláštní podtón v Dracově hlase, když za ní přišel do domu na Golden street po svém zasvěcení. Na to, jak jí říkal, že už je příliš pozdě něco měnit a že je z něj Smrtijed. Ta poslední zkouška ...
Nebyla schopná pohnout se z místa. Dívala se do jeho tváře a docházelo jí, že toho o něm neví ani zdaleka tolik, kolik si myslela.
Pohnul se vpřed a zůstal stát kousek od ní.
"Tu zbraň jsem vzal," řekl stejně studeně jako vždycky, zamířil ke dveřím ven a zmizel jí z očí.
Angela ještě hodnou chvíli stála jako zmrzlá na místě, než si dokázala obléci kabát a pomalu se vydala za ním.
Pozn. autorky: Text písničky byl vyňat ze songu skupiny LINKIN PARK - Easier to run.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zdenka Zdenka | 12. dubna 2008 v 19:31 | Reagovat

Teeeeda, tak tohle byla naprosto luxusní kapitolka Witch. To za těch 14 dní čekání stálo. Schválně jsem tě nechtěla otravovat svým kňouráním, kdy bude další kapitolka a trpělivě jsem čekala a každý den poctivě kontrolovala tvé stránky. No jsem z toho uplně mimo, hrozně to na mě zapůsobilo. Tolik událostí v jedné kapči :) super. A taky byla celkem dlouhá, uplně se mi rozzářily oči, když jsem viděla že má 3 části...Jen tak dál Witch

2 Figotka Figotka | 12. dubna 2008 v 22:54 | Reagovat

Jak jsem už napsala na fanu! Je to nepřekonatelné! I když mi vrtá hlavou, co způsobilo to, že nemá předtuchy (že by za to mohl Harry?) :) Prostě super!

3 Witch Witch | 13. dubna 2008 v 15:43 | Reagovat

pro Zdenku: Děkuju mockrát za chválu! Byla trošku delší než obvykle, to máš pravdu, ale nemysli si, že to tak bude pokračovat. :-)

pro Figotku: Tak to ti ještě nějakou dobu vrtat hlavou bude. :-) Díky moc!

4 A_N_D_Y A_N_D_Y | 13. dubna 2008 v 20:59 | Reagovat

No jako vždy, Witch...super!!! Ale musím se zeptat...budeš nás tak mučit dlouho??? To napínání mě zabije ;-D

5 Witch Witch | 14. dubna 2008 v 13:56 | Reagovat

pro A_N_D_Y: Já vás mučím? Sem myslela, že se vždycky těšíte na další kapitolu! :-D A rychleji to prostě neumím!

6 curupury curupury | 14. dubna 2008 v 14:43 | Reagovat

Teda tahle kapitolka byla dlouhá a to je dobře ,protože jsem na ní musela čekat tak dlouho.A jinak super skělej akční děj.

7 Erumoice Erumoice | E-mail | 15. dubna 2008 v 10:12 | Reagovat

Teda Witch, tahle kapitolka se ti fakt povedla. Má spád, je nááádherně dlouhá :-) a nemuseli jsme na ni čekat déle než je obvyklé. :-)

8 Lily Lily | 15. dubna 2008 v 11:28 | Reagovat

naprosto super.. skoro jsem u toho nedejchala..:) to jsem zvědavá co se to tam děje..

9 Witch Witch | 15. dubna 2008 v 13:54 | Reagovat

pro curupury: Dlouho? Ty dva týdny se přece dají přežít, ne? :)

pro Erumoice: To mě těší, že se líbila. Děkuju za chválu.

pro Lily: Díky moc, hlavně ať zase najdeš dech! :)

10 Virginie Virginie | E-mail | 15. dubna 2008 v 18:04 | Reagovat

;) super jako vždy! už se těším na další kapču :). Začíná se to všechno pěkně rozjíždět.

11 lucoška lucoška | 21. dubna 2008 v 21:50 | Reagovat

Tak tahle kapitolka mě zase uplně dostala!!Jako ostatně celé ztracené duše!!;)Máš obrovský talent!!Přeju hodně uspěchu v dalších pokračováních!!Už mi trošku dochází jak to bude dál!!Ale nechám se překvapit:-P protože člověk u tebe nikdy neví a to je na tom to skvěléé!!!:) Děkuju moc za to že něco takového píšeš!!

12 Witch Witch | 22. dubna 2008 v 12:06 | Reagovat

pro Virginie: Díky moc! I když jsem doufala, že už to mám rozjeté! :-)

pro lucoška: Díky! Díky! Doufám, že mi to psaní půjde tak, jako tobě chvála. :-D Snažím se vás vždycky něčím překvapit, i když to není zrovna jednoduché! A nemáš za co, mě to přece baví! :)

13 Figotka Figotka | 23. dubna 2008 v 14:43 | Reagovat

Witch- nene! Ještě se to rozjíždí :D

14 A_N_D_Y A_N_D_Y | 24. dubna 2008 v 19:19 | Reagovat

M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.!M.A.! A kdo taky fandí Angele, ať se přidá! xD (promiň Witch, že tapetuju, musela jsem)

15 Zdenka Zdenka | 26. dubna 2008 v 15:53 | Reagovat

M.A.! M.A.!

Jinak Witch, kdy bude další kapča, už se na ni třesu :) Sice jsem si řekla, že nebudu žebrat, ale nemůžu si pomoct. Navíc dnes je doba, kdy obvkle přidáváš nové kapitolky, tak šup šup...učím se na zkoušku, potřebuju rozptýlit, jinak mě máš na svědomí :o)

16 Witch Witch | 26. dubna 2008 v 17:01 | Reagovat

pro Figotku: To je dobré vědět. :)

pro A_N_D_Y: To nic. Už jsem jednou prohlásila že jsem pro demokracii! :)

pro Zdenku: No, už jsem to psala na fanu ... Další kapitola se bohužel zpozdí. Měla by se objevit během příštího týdne. Nestíhám! Tak se všem moc omlouvám!

17 A_N_D_Y A_N_D_Y | 28. dubna 2008 v 16:53 | Reagovat

Tak tady je rize demokratický útok: Další kapču! Další kapču! Další kapču! Další kapču! Další kapču! Další kapču! Další kapču! Další kapču! Další kapču! Ne, promiň, Witchie. Určitě toho máš moc, protože jindy jsi přece přesná...Ale já už se nemůžu dočkat!!! :D Další kapču! Další kapču! Další kapču! Další kapču! Další kapču!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama