Poslední naděje - Kapitola sedmnáctá II.

27. dubna 2012 v 20:21 | Witch |  FF - Poslední naděje
Kapitola sedmnáctá - druhá část

Angela byla vděčná, že jí Catherine pomohla s přemístěním. Sama by v lepším případě skončila napůl zabořená do půdy. Hlava ji třeštila jako střep, nohy jí snad zrosolovatěly. Vidiny konečně přestaly, ale následky tolika najednou byly čím dál horší. Co nejrychleji se vydaly směrem k Doupěti, a Angela se s každým krokem snažila získat zpátky sebekontrolu.
U záhonů růží zářilo povědomé světlo.
"Pentagram…" vydechla šokovaně.
Cathy už si toho taky všimla a mířila přímo ke zdroji. Stál u něj Draco a uvnitř… Uvnitř se krčil démon s tváří Billa Weasleyho.
Draco se otočil, když se zastavily a v mžiku byl u Angely.
"Co je?"
Angela jen ztěžka vydechla a narovnala se. Bolest hlavy konečně trochu polevovala.
"Měla ty svoje vidiny," hlesla Cathy.
"Bylo jich víc?" vyrazil ze sebe Draco přiškrceně.
Blondýnka opatrně přikývla. Zaráželo ji, jak moc strachu bylo v Malfoyově hlase.
"Angelo!" zakřičel někdo od hlavního vchodu.
Obrátili se.
"Angelo!" byla to Ginny a běžela k nim tak rychle, až se skoro vznášela. "George!"
Angela nic víc slyšet nepotřebovala. Mihla se kolem rusovlásky a zastavila se až přede dveřmi, ze kterých právě Harry a Ron vynášeli George na nosítkách.
"Počkejte," zasykla a spěšně začala mumlat dlouhé zaklínadlo.
Všem svitl v obličejích záblesk naděje, který ale pohasínal, když se Angela najednou zarazila a odstoupila od nosítek.
"Je pozdě," zašeptala přiškrceně.
---
I tak to slyšeli. Ron a Harry zamrzli na místě. Máma podpíraná tátou, který byl příšerně zakrvácený, v tu chvíli vykročila ze dveří a zbledla ještě víc. Ginny klopýtavě přibelhala k bratrovi a s děsivě se klepajícím koncem hůlky provedla diagnostické kouzlo. Špička nezazářila. V očích ucítila pálení slz.
"Je pozdě…" zopakovala upírka dutě a v příští vteřině se poroučela k zemi.
Malfoy k ní přiskočil a ona se mu složila do náruče. Catherine s křečovitě semknutými rty sevřela Ronovo rameno.
"Ne…" zaskřípěl hlas Molly. "Ne, udělej to znovu... Není pozdě! Vezměte ho. Vezměte ho a odneste! K Mungovi! Rychle! Prosím!"
"Molly, klid!" Arthur ji pevně držel a snažil se ji uklidnit.
"Prosím! Pomožte mu! Pomozte někdo mému synovi!" zavyla Molly.
"Je mrtvý, mami," pronesla Ginny hlasem změněným bolestí a potlačovanými slzami. Všechno se v ní svíralo a na nohou se držela jen silou vůle. "George je mrtvý," opakovala šeptem.
"Ne…" hlesla její matka.
Harry se odvrátil a prudkým pohybem od sebe odhodil svou hůlku. Ron si klekl do trávy a sklopil hlavu. Catherine mu jemně položila ruku na temeno a do očí se jí hrnuly slzy.
"Ne! Proč? Proč?" Molly se rozvzlykala a až v tu chvíli se nechala stáhnout do náruče manžela, který ještě nevěřil tomu, co se mu událo před očima.
Ginny několik vteřin hleděla do tváře milovaného bratra. Pak vztáhla ruku a něžně ho pohladila po obličeji. Když ji stáhla, měl už oční víčka zavřená.
Nikdy by ji při hodinách na Campurii nenapadlo, že to kouzlo použije takhle. Na vlastního bratra. Aby se ujistila, že už nežije. Nevšimla si, kdy se jí začaly kutálet slzy po tvářích.
Draco objímal kolem ramen Angelu, která se o něj opírala se zavřenýma očima.
Uprostřed pentagramu na zahradě se krčil démon a se zaťatými zuby se snažil potlačit urputnou bolest v celé paži. A u rozbitého okna obývacího pokoje stála Helen, dívala se na něj a na krku se jí vybarvovaly ošklivé modřiny. Pomalu vztáhla dlaň a položila si ji na břicho. A její dítě ji v tu chvíli poprvé koplo.
***

Harry bez sebemenšího zaváhání vykročil ze sotva dohasínajících zelených plamenů a spěchal rovnou do vyššího patra Ústředí bystrozorů. Už na chodbě postřehl, že v hlavní místnosti panuje poněkud větší ruch než obvykle. Ve dveřích skoro vrazil do Veberskyho.
"Pottere! Co ty tady děláš?"
"Potřebuju mluvit s šéfem, je tady?"
"Před hodinou šel domů, ale už ho sháníme," dostalo se mu odpovědi.
Harry se zarazil.
"Proč?"
"Dostala se k nám tři hlášení o krvavých útocích," zahučel zamračený bystrozor. "Ve dvou čarodějnických a jedné mudlovské rodině."
"Víte něco bližšího?" ptal se okamžitě.
"Zatím jen to, že to vypadá, jako by lidem zničehonic přeskočilo," zavrčel Vebersky.
"Posednutí…" vydechl Harry.
"Cože?"
"Jsou posednutí démony," opakoval netrpělivě.
Odvrátil se od kolegy a chtěl zamířit do své kanceláře, ale Vebersky ho ještě zastavil.
"Tím chceš říct, že ty kecy o otevření brány do nějakého světa démonů nebyly kecy?"
Harry do něj zabodl pohled.
"Přesně tak, dělá mi radost, že jsi to tak rychle pochopil."
"Hele, bacha na tón, Pottere," ohradil se Vebersky. "Ta tvoje historka byla pěkně přitažená za vlasy."
"Nebyla to žádná historka!" zavrčel.
"Hlavně klid," ozvalo se za nimi. "Vysvětlete mi, co se tu děje."
Oba se ohlédli. Na pracoviště dorazil Ludford ve slavnostním hábitu. Nejspíš ho vytáhli z nějaké rodinné akce.
"Co ty tři vraždy?" zabodl pohled do Veberskyho.
"Už jsem tam poslal hlídky, pane," hlásil hbitě jeho podřízený.
"Co máte vy, Pottere?"
Harry se nadechl.
"Můžete zrušit pátrání po Billu Weasleym. Je taky posedlý a před hodinou zaútočil na dům Weasleyových."
"A do prdele…" vyrazil ze sebe Vebersky.
"Stalo se někomu něco?" ptal se Ludford.
"Manželé Weasleyovi jsou lehce zranění, ale jejich syn George…" Harry se na okamžik zadrhl a odvrátil pohled jinam. "Je po smrti. Toho démona se nám podařilo zastavit."
"Jak zastavit?" nechápal Vebersky.
"V tuhle chvíli je uvězněný u nich na zahradě."
"Cože?" vyvalili na něj oči oba dva.
"Jak to sakra myslíš, Pottere?!" vyrazil ze sebe nakonec jako první Vebersky. "Weasleyovi přemohli nějakého démona?!"
Harry se nespokojeně ohlédl po ostatních bystrozorech.
"Myslím, že bude lepší, když se přijdete podívat osobně, šéfe."
Ludford neváhal ani okamžik.
"Vebersky, zatím to tu máte na povel. Kdyby došlo další hlášení, jsem u Weasleyových."
*

V místnosti pod nimi panovalo mrtvé ticho, přestože se v ní nacházelo sedm osob. I vzlyky Molly Weasleyové před několika minutami utichly. Kdyby se Draco jen trochu soustředil, mohl slyšet jejich dech i tep. Kromě jednoho jediného, jehož srdce se ani ne před hodinou zastavilo navždy. Ale jeho pozornost byla v tu chvíli plně zaměřena na někoho úplně jiného. Nacházeli se v jednom z horních pokojů Doupěte, podle vybavení hádal, že původním obyvatelem byl Percy Weasley, který v něm ale zjevně dlouho nepřebýval. Angela ležela na posteli schoulená do klubíčka, tmavě červený přehoz jen zdůrazňoval, jak je bledá. Nepřítomný pohled upírala někam do zdi. Seděl těsně u jejích pokrčených nohou a svíral jí úplně ledovou ruku. Zády k nim stála u malého okna Catherine. Všichni tři mlčeli, Angela i v myšlenkách a Draco v sobě cítil každou vteřinou vzrůstající obavy.
"Už jdou," hlásila od okna tiše Catherine.
Draco zvedl hlavu.
"Kolik jich přivedl?"
"Jenom svého šéfa - Ludforda," odvětila mu.
"Alespoň že tak…" zahučel.
Nelíbilo se mu, že tu zůstávali. Instinkt několikaletého uprchlíka mu velel co nejdřív zmizet. Ale Potter přesvědčil Angelu, aby počkali s nimi, že je nikdo neprozradí a ze strany jeho kolegů nic hrozit nebude. Takže ačkoli mu to nevonělo, zůstal. Stejně by Angelu v téhle chvíli nemohl ani spustit z očí…
Cathy se k němu otočila. Tvář měla staženou smutkem.
"Je ti přece jasné, že to musel jít nahlásit. A raději dřív než později."
"Jo," připustil. "Jen by mě docela zajímalo, jak vysvětlí ten svítící znak v trávě."
---
Nebyl jediný, komu tenhle drobný detail v tu chvíli vrtal hlavou. Harry se už několik minut snažil přijít na nějakou věrohodnou historku, která by vysvětlovala, kde přišli na ten zatím velmi účinný pentagram.
Šéf bystrozorů se obezřetně přiblížil k postavě sedící v trávě na velmi malém prostoru vymezeném jasně zářícími vnitřními hranami pentagramu. Bill Weasley je mlčky pozoroval černými propastmi místo očí.
"Ďáblova past…" hlesl Ludford a fascinovaně zíral na zářící znak.
Veškeré výmluvy se v tu chvíli Harrymu vykouřily z hlavy.
"Cože? Vy víte, co to je?"
Ludford na něj vytřeštil oči.
"A vy snad ne, když jste to tady vyčarovali?"
"No…" Harry se zasekl.
"Nepoužíváme pro to takový název," zachránil ho dívčí hlas.
Nenápadně k nim totiž mezitím stačila dojít Ginny. Přes ramena měla přehozený dlouhý pletený svetr a oběma rukama si objímala hruď, jako by jí i tak byla pořád zima. Nikdo jiný z rodiny z domu nevyšel.
"Slečno Weasleyová…" obrátil se k ní bystrozor. "A jaký tedy?"
"Prostě pentagram," odpověděla tiše.
Ludford si přejel dlaní přes celý obličej a povolil si hábit.
"Ani jsem nevěřil, že tohle zaklínadlo existuje… Kdo ho vyčaroval?"
"Já," přihlásila se Ginny dřív, než mohl Harry začít cokoli namítat.
"Kdo vás to pro Merlina naučil?"
Ginny zaváhala a Harry úplně ztuhl. Démon sedící na bobku se podivně šklebil, ale neřekl nic.
"Našla jsem to kouzlo v jedné knize," řekla nakonec opatrně.
"Můžu ji vidět?" vypálil okamžitě Ludford.
Zavrtěla hlavou.
"Bohužel není moje…"
Bystrozorský hlavoun se podezíravě zamračil.
"Ale můžeme vám ji sehnat, když bude třeba," vložil se do toho Harry rychle.
"Co s tím máte společného vy, Pottere?" šlehl po něm Ludford pohledem.
"Učím se to kouzlo taky," zamumlal neochotně a zamračeně přeletěl pohledem jejich uvězněného vetřelce. "Nepůjdeme raději dovnitř?"
Ludford si povzdechl.
"Jen na chvíli, tohle se bude muset okamžitě řešit. Slečno Weasleyová, Potter mi řekl o vašem bratrovi. Upřímnou soustrast."
Rusovláska semkla rty a nejprve to vypadalo, že se rozpláče, ale nakonec jen krátce pokývla hlavou.
*
Ludfordova návštěva byla k velké úlevě dvou upírů schovávajících se v patře opravdu jen velmi krátká. Soustrastně potřásl manželům Weasleyovým rukou, vyptal se na podrobnosti, znovu se připomněl o knihu, ze které se Ginevra naučila Ďáblovu past a slíbil, že zařídí odnesení Georgeova těla do márnice.
Bohužel o pentagramu věděl jen z vyprávění svého dědy a nebyl schopný jim poradit, zda to démona na zahradě opravdu zadrží či nikoli. Ale oznámil jim, že si pro Billa přijde eskorta, jak nejdříve to bude možné.
Po jeho odchodu se v Doupěti rozhostilo ještě větší ticho než předtím.
Trojice pomalu sešla dolů, Cathy jako první. Draco s Angelou se zastavili těsně u dveří. Angela přejela pohledem přeplněnou místnost. Manželé Weasleyovi seděli na pohovce, Arthur objímal Molly kolem ramen, Helen stála nehybně u rozbitého okna a stále se dívala ven, směrem k zahradě. Charlie, který dorazil domů sotva před pár minutami, seděl v křesle s hlavou v dlaních. Ron se s vyčerpaným výrazem opíral o zeď a nespouštěl zrak z nehybné siluety pod bílou plachtou na stole v rohu, Harry mu svíral rameno a Cathy právě zvolna přistupovala k nim. Ginevra mlčky ošetřovala rány po nožích na rukou i nohou svého otce. Naštěstí žádné ze zranění nebylo nijak vážné. Na podlaze bylo vidět několik cákanců krve a nebýt vyskleného okna, oba upíři by se neodvažovali ani nadechnout.
"Mrzí mě to," pronesla Angela tichým hlasem. "Mrzí mě, že jsem vás nemohla varovat dřív."
Kromě Helen a Molly se na ni všichni zadívali. Draco sevřel její ruku pevněji.
"Ty jsi věděla, že se tohle stane, Angelo?" zeptal se dutým hlasem Arthur Weasley.
Povědomě si přitáhla Draca blíž.
"Ne tak úplně… Měla jsem… Měla jsem vidinu, že démon v Billovi na vás dneska zaútočí."
"A kdy, pro velkého Merlina?!" vykřikla nečekaně Molly. "Včera?! Předevčírem?!"
"Mami!" zarazila ji Ginny tichým, ale pevným hlasem. "Vysvětlíme ti to později."
Angela na to raději neřekla už vůbec nic. Z pachu smrti, která se šířila pokojem, se jí zvedal žaludek. Mlčky couvla, otočila se a vyšla z místnosti s Dracem, který se tvářil mírně řečeno nerudně, v závěsu. Ginny schovala hůlku a vykročila za nimi ve stejnou chvíli jako Harry, který ji pustil ve dveřích jako první.
Oba upíři na ně čekali těsně před vchodem. Několik vteřin všichni čtyři jen mlčky stáli a nikdo se neměl k tomu promluvit jako první.
"Angelo, vydrží ten pentagram?" ozvala se nakonec tiše Ginny, stále se zimomřivě krčíc ve svetru.
Hnědovláska jí odpověděla až po krátké pomlce.
"Nevím… Opravdu si nejsem jistá. Netušila jsem ani to, že může takhle fungovat."
Harrymu se vůbec nezamlouval podivný tón jejího hlasu. V posledních letech se mu málokdy podařilo poznat, na co Angela myslí, ale v tuhle chvíli na sebe prozradila hodně. Vyčerpání, vztek a… Strach.
"Zato bych řekla, že ten přesun je dost blbý nápad," dodala tiše.
"V tomhle s tebou souhlasím," ozval se Harry. "Kdyby se cokoliv pokazilo, a nebudeme ho schopni zastavit…"
"Nedovolím, aby mu kdokoli ublížil," řekla Ginny o hodně pevnějším hlasem, než před chvílí. "Pořád je to můj bratr. Pořád tam je."
"To nemůžeš vědět," namítla mírně Angela.
"Vím. Zastavil toho démona, když chtěl uškrtit Helen."
Upírka zpozorněla.
"Co přesně se stalo?"
"Najednou vykřikl a pustil ji. Odhodili jsme ho s Ronem ven, a když jsem za ním vyběhla, tak…" krátce se odmlčela. "Tak to byl Bill. Chtěl po mně, abych… Abych ho zabila."
"Měl v tu chvíli normální oči?" zeptala se Angela a Ginny přikývla.
Upírka se zamyšleně ohlédla směrem, kde jak všichni věděli, dřepěl démon ve svítící pasti.
"Jestli mu máme pomoct, měl by zůstat tady," řekla nakonec.
"Zkusím to zařídit," ozval se Harry.
"To bys měl, Pottere, z mrtvého by se démon vymítal těžko," zahučel Malfoy.
Harry po něm šlehl ostrým pohledem, ale Ginny zvedla hlavu s nadějí v očích.
"Myslíte, že to půjde?"
"V té zatracené knihovně je určitě návod, jen ho najít," reagovala Angela.
"Půjdete tam zase zítra?" ptala se dál.
Angela se na ni zadívala a kývla.
"Přijdu vám pomoct," pronesla vážně rusovláska. "A Ron určitě bude chtít taky."
"Myslím, že by bylo lepší, kdybyste teď podpořili rodiče…" nadhodila Angela vážně.
Ginny byla chvíli zticha.
"Už jsem přišla o dva bratry," její oči se i ve tmě leskly. "Ale pořád mám další čtyři, za které můžu bojovat."
Harryho popadlo neodolatelné nutkání ji pevně obejmout, ale Ginny se otočila a vrátila se zpátky do domu. Podíval se zpátky na temnou siluetu dvojice upírů.
"Když jsem byl na Ústředí, byla tam už tři hlášení o dalších podivných útocích."
"A bude jich ještě víc," hlesla Angela.
Harry se zarazil.
"Kolik jsi měla těch vidin, Angelo?"
"Hodně…" odvětila chraptivě. "Nepočítala jsem je."
"To ale není normální, viď?"
"Ne… Myslím si…" pracně polkla. "Myslím si, že je to kvůli tomu, že jsem byla tehdy…" nedokázala to doříct.
"Posedlá?" doplnil tiše Harry.
Bolestně se na něj zadívala. Malfoy se díval do země a mlčel.
"Po těch vašich narážkách jsem si to dal dohromady..." vydechl ztěžka. "Poznala jsi ještě někoho?" zeptal se pak napjatě.
"Bohužel ne," zavrtěla pomalu hlavou.
"Hmm… Proč by ale zaútočili takhle najednou?"
"Myslím, že můžeme jen hádat."
Roztěkaným pohybem si zapnul bundu až ke krku. Najednou mu byla taky zima.
"Raději už běžte. Nevím, jak rychle se Ludford vrátí. Uvidíme se zítra na Hradě."
*

Draco se při přemístění Angely pevně držel a dobře udělal. Tušil, že provede přesně tohle.
"Angelo?"
Nedočkal se žádné reakce.
"Říkala jsi přece, že se sem vrátíme zítra."
Zrychlila krok, rozrazila dveře knihovny dokořán a vpochodovala dovnitř.
"Tohle přece nemá smysl," zkoušel to dál Draco.
Rázně pokračovala ke stolu a cestou vyčarovávala nové a nové svíčky.
"V tomhle rozpoložení se na to stejně nedokážeš soustředit," naléhal.
Popadla ze stolu knihu o vlkodlacích a přešla knihovnu zase na druhou stranu, aby ji uložila do prázdné police v rohu. Opřel se o zeď, založil si ruce na hrudi a už mlčky ji pozoroval, jak se zase vrací zpátky. Začala přerovnávat knihy na stole, které už si vytáhli a chtěli projít a shodila přitom další dvě na podlahu.
Předupala kolem, sehnula se, vzala jednu a hodila ji na stůl, až skoro sjela zase dolů. Narovnala se s druhou v ruce. Chvíli jen tak nehybně stála, pak se prudce napřáhla a švihla s bichlí tak prudce, že se nejbližší police povážlivě zapotácela a žuchlo z ní na zem hned několik svazků. Následně se složila do jedné z židlí a zakryla si tvář dlaněmi. Nebrečela, nekřičela, jen tam tiše seděla.
Draco chvíli trpělivě čekal, dokud nevycítil, že se před ním Angela konečně neuzavírá, odlepil se ze svého místa a zastavil se těsně u ní. Narovnala se a on k ní napřáhl rozevřenou dlaň. Aniž se na něj podívala, křečovitě se jí chytila, nechala se vytáhnout na nohy a odvést ke dveřím, kde se Draco zastavil. Mávl rukou a zhasnul v knihovně všechny svíčky.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Akiko Akiko | Web | 27. dubna 2012 v 21:24 | Reagovat

Hrozně ráda bych napsala nějakej dlouhej komentář, o tom, jak jsem ráda, že přibyl další díl, ale dolehá na mě maturita, tak to vezmu rychle a strčuně, snad se nebudeš zlobit =)
Líbí se mi, jakým směrem se příběh vyvíjí a jak zapojuješ do HP nové a nové věci, jsem nadšená, hlavně z Draca, ale to už jsem určitě někdy říkala =D
Moc děkuji za pokračování a zpříjemnění učení, moc se těším na další =) Doufám, že tě múza bude líbat dlouze a vytrvale a přinese ti spoustu nápadů... A třeba i na P.A.I.N. :-D

2 crazyiiii crazyiiii | 27. dubna 2012 v 22:28 | Reagovat

Tak teda george, no... :( ach jo... Ale chapu, ze vsichni prezit tolik prusvihu proste nemuzou..  :-/
Angela a draco, souzneni a porozumeni beze slov... Ja ty dva proste miluju :)
Libilo se mi, jak bill dokazal demonovi vzdorovat, ze svou rodinu miluje natolik, ze by se radsi nechal vlastni sestrou zabit, nez jim ublizit.. ( podle me by to ale stejne nepomohlo, ne? Demon by proste posedl nekoho jineho, kdo by byl nablizku...? jsem zvedava, jak dlouho bude trvat, nez pro nej najdou nejake kouzli a jedtli to nakonec vubec klapne...  :(
Ve svete ted kazdopadne bude asi docela "sranda"....
Kapitola mozna byla kratsi, nez jindy, ale nerekla bych, ze byla kvalitativne nejak jinde, nez ostatni;) Mne se moc libila, hlavne po tom dloooouhym abstaku jsme zas o kus dal, i kdyz ne vsechno, co jsme se dozvedeli, bylo vesely... Dekujiiiiii za krasne zpestreni patecniho vevera :)

3 Selen Selen | 27. dubna 2012 v 22:54 | Reagovat

Jsem tak ráda, že sem přibyla další, jak jinak než skvělá, kapitola. Mrzí mě, že náš George opustil, ale někdo to být musel. Zajímalo by mě, jak to bude pokračovat s démony.
Jen jsem doufala, že bych se mohla dozvědět, jak to bude s Maileen...nu nevadí, ráda si na to počkám :)

4 MišelkAndílek MišelkAndílek | 28. dubna 2012 v 7:50 | Reagovat

Děkuji! Moc, moc, moc. Vánočka, kakao a PN - to pravé sobotní ráno! Jen mi je líto George, já měla ty dvojčata (v původní verzi) tak ráda :) Už se těším na další, takže přeji hodně inspirace :)

5 neowei neowei | Web | 29. dubna 2012 v 12:34 | Reagovat

tá kapitola je skvelá, nepodceňuj sa ;)
tiež by som rada vedela čo bude s maileen
mimochodom najprv som myslela že zabiješ artura alebo molly nie .... GEORGA !!!
ach jaj... :/

6 Witch Witch | 29. dubna 2012 v 12:38 | Reagovat

pro Akiko:
Děkuju! :)
Draca už jsi mi určitě párkrát vychvalovala, ale klidně se můžeš opakovat. :D
PAIN v nejbližší době se vší pravděpodobností nebude, chci pořádně pohnout s PN...
Určitě se nezlobím, chápu tě a přeju hodně štěstí u matury!!

pro crazyiiii:
Dík!
Vystihla jsi to... Holt by bylo příliš krásné, kdyby to přežili všichni. :/
Bill... Jestli by jeho zabití pomohlo nebo ne... No, tohle myslím prozradit můžu. Ano, pokud by Billa zabili ve chvíli, kdy je posedlý démonem, byl by to konec i pro něj. Nějakou „akci s kouzlením“ chystám už do další kapitolky.
Nemáš zač, ještě jednou děkuji za chválu! Povzbudilo mě to. :)

pro Selen:
Díky moc!
S démony bude ještě „sranda“. Maileen jsem teď na nějakou chvíli opustila... Ale samozřejmě se k ní zase vrátím.

pro MišelkAndílek:
Dvojčata... Já je taky měla v původních knihách docela v oblibě, ale něco (mé zlé druhé já) mě ponoukalo, abych dokonala započaté dílo ze Soumraku...
Díky!! Snad ta inspirace nikde nezabloudí...

7 Witch Witch | 29. dubna 2012 v 13:07 | Reagovat

pro neowei:
Děkuju moc! :)
Maileen teď musí počkat. Holt ten Černý Petr padl na George...

8 Any Any | E-mail | 30. dubna 2012 v 21:22 | Reagovat

Moc děkuju za novou kapitolku! :)
Jsem moc ráda, že jsi v ní nevynechala Angelu a Draca, což je můj snad už navždy nejoblíbenější pár, co se týče HP fanfic :)
Pěkně mě naštvala Ginny, když chtěla po Angele, aby uzdravila George, i když věděla, že jí nebylo dobře. Ani nevím proč, ale mám v sobě pocit, že by nikoho zachraňovat neměla, myslím, že jsi v nějaké předchozí kapitole vysvětlovala proč, snad jí to zabíjí? Nějak jí to vysává? Nemůžu si teď vzpomenout :D Ale Angela je moc hodná na to, aby někomu řekla ne. A proto by jí v tomhle měl usměrňovat Draco! :)
Ještě jednou děkuju! A ať tě dnes neupálí, Witch ;)

9 Witch Witch | 1. května 2012 v 13:27 | Reagovat

pro Any:
Já moc děkuju za koment! :)
Tvoje obliba Angely a Draca mě strašně těší! Reakce Ginny, když si uvědomila, že by Angela jejímu bratrovi mohla pomoct, byla myslím dost pochopitelná... Ano, vysvětlovala jsem (respektive Angela v knihovně), že to zaklínadlo si bere životní sílu. Kdyby nebyla upírkou, už by ji tolikeré používání dávno zabilo... A neupálili mě. :P :D

10 Telcontar Telcontar | 2. května 2012 v 17:42 | Reagovat

Máš to pěkné. Fakt jo. Sice to trvalo dlouho a bylo to krátké, ale pěkné to bylo. Přijde mi ale trochu zvláštní, že tak konzervativní společnost, jako ta čarodějská očividně je, si neuchovala nějaké pořádné poznámky o démonech, případně boji s nimi a různých metodách vymítání. V podstatě je to u každé kultury docela běžná záležitost, národů s nějakou takovou mýtickou zkazkou je hodně. Myslím tím, že i v mudlovském světě toho koluje dost. A čarodějové, kteří démony poznali očividně líp, než je milo a zdrávo a vůbec by měli mít s magickejma bestijkama zkušeností na rozdávání, čučí jak puci...

11 Witch Witch | 3. května 2012 v 11:18 | Reagovat

pro Telcontar:
Díky moc za koment, docela mě pobavil. :D Ale něco na té tvé poznámce bude, ještě to budu muset nějak domyslet. :)

12 Telcontar Telcontar | 4. května 2012 v 10:26 | Reagovat

Rádo se stalo ;-)

13 lich lich | 8. května 2012 v 11:56 | Reagovat

Souhlasím se všema že kapitola byla skvělá jako vždy a nepostřehl jsem nic z toho, co jsi inzerovala že cítíš.
George je mi líto. Už se nepamatuju, Freda máš taky mrtvýho? Jestli jo, tak řádíš jak černá ruka. ;-)
Vážně se těším na pokračování a jsem zvědav, jaké další šoky nám připravíš. :-)

14 Telcontar Telcontar | 8. května 2012 v 20:02 | Reagovat

Málem bych zapomněl na obligátní otázku - kdy bude další kapitola? 8-)

15 Witch Witch | 8. května 2012 v 20:10 | Reagovat

pro lich:
Díky moc!
Ano, Freda jsem zabila už v Soumraku lásky, bitva na Hradě temnoty.
Šoky ještě určitě budou...

pro Telcontar:
Pevně doufám, že v průběhu května. :) Určitě dám vědět, jakmile se to začne rýsovat na konkrétnější datum.

16 supr blog supr blog | Web | 18. května 2012 v 17:56 | Reagovat

máš moc dobrej blog , prosím tě když se tak vyznáš ve witch ztratila jsem jedno číslo a nevím jaké to je ale vím o čem je : je o tom že Cornelie jede na tábor jako vedoucí , Irma se učí na koni,Hay lin se učí matiku , Taranee je u svojí tety a Will je ve francouzku na soukromých hodinách :-D  prostě prázdniny witch :-) prosím nevíš jaký je to díl ??? kdyžtak mi napiš na můj blog (do komentářů) moc dík :-D

17 Witch Witch | 18. května 2012 v 20:19 | Reagovat

pro... eh, supr blog:
Je vidět, že ses na můj blog ani pořádně nepodívala. Není totiž o seriálu W.I.T.C.H. To je moje přezdívka (Witch), pod kterou píšu povídky. Každopádně děkuji za návštěvu...

18 Patrik Patrik | E-mail | 22. května 2012 v 21:30 | Reagovat

vy mě rozbíjíte holky :D a dovolím si jednu vlezlou otázečku :)  jak to vypada s novou kapitolou? A nekamenuj mě za nedočkavost- píšeš prostě skvěle :)

19 Witch Witch | 22. května 2012 v 22:15 | Reagovat

pro Patrika:
Kamenovat tě rozhodně nebudu. :)
S další kapčou to vypadá docela dobře, většinu mám hotovou, pevně doufám, že do konce týdne ji pošlu betě, takže platí můj slib, že ji tu budete mít ještě v květnu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama