Část první - IV. Kamarádka

9. července 2018 v 8:53 | Witch |  FF - Krev pro Tebe
KREV PRO TEBE
© Witch
Část první - IV. Kamarádka
Přístupnost: od 15ti let
Beta-reading: Seiko
Disclaimer: Všechny postavy v tomto příběhu jsou smyšlené.
A/N: Co dalšího se odehrálo na Obrtlé?
Budu ráda, když mi dáte vědět, jak se vám tyhle ´střípky´ zatím zamlouvají. ;-)
___________________________________________________________________________

IV. Kamarádka
*************

"To myslíš vážně?" protáhl nevěřícně Kendall při pohledu na hrůzostrašně temný, úzký průchod, který nevedl nikam jinam než na nechvalně proslulou kouzelnickou ulici. "Tak moc stojíš o stříbro v zádech?"
"Nebuď takový srab," odmávla jeho obavy Ariana a už ho táhla za ruku do průchodu. "Je dávno po válce a nikdo si nás ani nevšimne."
"Dávno?" pozdvihl obočí a zůstal stát na místě, až se dlouhovláska zapotácela. "Příměří se podepsalo teprve před dvěma týdny."
Jeho sestřenka se k němu s teatrálním povzdechem obrátila: "Slíbil jsi, že půjdeš se mnou, no tak..."
"To jsem netušil, kam jdeme. A stejně pořád nechápu, k čemu mě na té párty potřebuješ."
"Aby ten blbec žárlil přece!" osvětlila mu to netrpělivě.
Pobaveně se ušklíbl: "Neřekl bych, že na něj zapůsobím tím správným způsobem. Jsem o deset let mladší než ty."
"Ale nevypadáš na to," usmála se na něj zářivě a zatahala ho za rukáv košile. "Navíc, umíš si představit, jak budou všichni zelenat závistí, když zjistí, že jsem přišla s upírem-čarodějem?"
"Nemíním se tím vychloubat," usadil ji studeně.
"Když jsi byl prcek, byla s tebou větší zábava," zabrblala nespokojeně.
"Dostal jsem rozum, který bys měla mít ty, drahá sestřenko."
Sepnula obě ruce a zamrkala na něj předlouhými řasy: "Jen na chvilku, slibuju. Jakmile Tommy zabere, můžeš se nenápadně vypařit na ta svoje studia. Fakt."
Povzdechl si: "Co mám s tebou dělat..."
To už ho jemně postrkovala přes průchod: "Vůbec nic zvrhlého, neboj. Ne, že bys nestál za hřích, ale přece jen jsme rodina," zahihňala se.
Raději to nekomentoval. Jakmile se ocitli na ponuré, křivolaké uličce přecpané ještě ponuřejšími obchůdky, nabídl jí rámě. Ariana se do něj spokojeně zavěsila.
"Víš, jak dlouho mi trvalo přesvědčit otce, abych se mohl začít učit čarovat?" neodpustil si tichou výtku. "Jestli zjistí, že se místo toho někde potloukám... A ještě k tomu na Obrtlé..." stočil oči po pokřiveném nápisu.
"Nezjistí," reagovala okamžitě sestřenka. "Sám jsi říkal, že to máš odsud kousek, ne? Trochu si po našemu zasprintuješ a jsi tam cobydup."
Zpytavě se na ni zadíval. Ariana byla vždycky trochu lehkovážná, ale ten večer byla opravdu v rozverné náladě.
"Budeš to mít u mě, jasný?" přislíbila, než se stačil nadechnout k dalším námitkám. "A pojď, určitě to dávno začalo."
Nepříliš ochotně se podvolil jejímu vedení a po cestě kontroloval každé tmavší zákoutí. Zase tak moc si nevěřil, aby se hrnul pod kuše Lovců, kteří nejspíš na podobných místech zapíjeli svůj žal nad tím, že už nemůžou beztrestně zmasakrovat každého, kdo má jen trochu ostřejší zuby.
Posledně byl tuhle ulici navštívit s početnou ochrankou a v naprostém utajení. Pro obchodníky měly sice větší váhu vždycky peníze než identita jejich zákazníků, ale právě na Obrtlé se odehrálo za války s čaroději několik nepěkných potyček a jeho učitel je varoval, ať jsou při nákupech extrémně obezřetní. Sám to ostatně celé měsíce musel praktikovat; se svým původem v obou světech to neměl vůbec jednoduché.
Když už se s nimi střetli, lidé většinou neměli tušení, s kým to vlastně přišli do styku, ale čarodějové je dokázali poznat až nepříjemně často. Procházet se jim tu pod nosem byl zbytečný risk. Jenže Ariana nebyla jen jeho sestřenice... Stala se z ní i dobrá kamarádka, která měla pochopení pro jeho potíže s otcem a už několikrát ho kryla, když si chtěl vyrazit po svých, bez dozoru. A za to jí jeho milý stvořitel mohl klidně i zakroutit krkem, kdyby se na to přišlo, takže si jejího přístupu rozhodně vážil a nechal se přesvědčit, aby ji doprovodil na ten večírek. Jen předpokládal, že místo konání bude spíše lidské než čarodějnické...
Větší část ulice prošli naštěstí bez potíží. Všiml si, že obrovské varovné plakáty ze zdí zmizely, stejně jako hlídky chrastící stříbrem, ale i tak nebyla Obrtlá zrovna příjemné místo. Z výkladních skříní na ně civěly lebky, ampule s jedovatě světélkujícím obsahem, krvácející obrazy a různé potvory v klecích. Z místních putyk se vydatně kouřilo, byl z nich cítit alkohol a opilé nadávky. Na atmosféře toho místa se pranic nezměnilo.
Zachmuřeně přidal do kroku, až po něm Ariana udiveně mrkla.
Tohle se otec ani za nic nesměl dozvědět. Trvalo věky, než svolil, aby Kendall se svým kouzelnickým nadáním něco dělal. Než mu konečně došlo, že je to rarita, která jim nejenže dá výhodu před čaroději, ale jen navýší prestiž jejich rodiny. Válka neválka, kouzla se hodila. Ale kdyby jen tušil, že ho Ariana nevyprovodila rovnou na jeho vyučování, mohl si to taky hodně rychle rozmyslet...
"Tudy," pokývla hlavou do postranní uličky sestřenka a už předem klusala na její konec, jen za ní dlouhé vlasy vlály. "Už umíš něco, co bys tam mohl předvést?" otočila se na něj zvědavě, když ji obezřetně následoval.
"Zapomeň na to, Ariano," reagoval rázně a překročil podezřelou kaluž. "To si vážně myslíš, že budu přitahovat zbytečnou pozornost?"
"Jen nějakou hloupost," nedala se. "Je to z větší části lidská diskotéka, ti hlupáčci budou tleskat i králíkovi z klobouku."
Pomalu se nadechl, aby udržel hlas klidný: "Zaprvé - kouzla nejsou hloupá. Zadruhé - už jsem řekl ne. Zatřetí - proč tam jdeme skrz čarodějnickou ulici, jestli je to lidská akce?"
"Nebruč. Kouzelníci mají svůj vchod, Tommy mi ho nedávno ukázal... Bude pěkně koukat, že jsem se vážně dostala dovnitř i bez něj," zazubila se spokojeně na holou zeď.
Pohlédl na ni úkosem: "Copak jste se nerozešli, když začala válka?"
"Prosím tě," sykla. "Kdybychom všichni řešili ty rozepře starších generací, vůbec nic si neužijem."
Povzdechl si. Ariana sice byla starší než on, ale rozumnější rozhodně ne. Takhle riskovat. Díky všem upírským démonům, že to vzájemné vraždění zase rychle skončilo. Nebýt Feles, jejíž odvážný proslov na nedávném Ukvare upřímně obdivoval, určitě už by jim dýchali na záda nějací aktivci se zbraněmi.
"Tak... Sem," ukázala natěšená sestřenka na jednu z cihel. "Třikrát, dvakrát, jednou. Klepej."
"Nevidím dveře," reagoval suše.
Přetočila oči: "Tím svým klackem, bratránku. Vždyť jsem říkala, že je to kouzelnický vchod."
*

Ariana to označila na čaro-mudlovskou diskotéku. Podle něj to byla pěkná díra, která se pracně snažila předstírat být něco lepšího. Sklepní prostor přeplněný tančící mládeží a neskutečným hlukem, na který jeho citlivé uši nebyly zvyklé. Mizerný výběr na baru a ještě mizernější vkus místního DJe tomu moc nedodával.
Ale Arianin plán kupodivu fungoval. Nejen že ten její ´Tommy´ - dvacetiletý čaroděj z mudlovské rodiny - pěkně koukal, když mu s širokým úsměvem zaklepala na rameno, nakonec ji obletoval nejen on, ale hned další dva frajírci, takže ho při první příležitosti slušně vypakovala.
Bylo to právě včas, za pár minut už měl být na vyučování. Takže spěchal dlouhou chodbou k východu s úlevou, že je z toho randálu pryč, ale zároveň stále příjemně překvapený atmosférou na diskotéce. Čarodějů v utajení tam vycítil víc, než čekal, ale na žádné Lovce to nevypadalo a všichni se dobře bavili. Nebýt otřesených ušních bubínků, skoro by se mu tam líbilo.
Stejně jako předtím vyťukal na konci chodby na jistou cihlu krátký kód. Nakonec měl dojem, že ho sestřenka chtěla s sebou jen proto, aby se mohla dostat dovnitř, ten její kluk ji obletoval i bez jeho přítomnosti.
Zeď před ním zasvětélkovala a zmizela. Kendall už se viděl na půl cesty Obrtlou ulicí, když jeho smysly zaregistrovaly v uličce za průchodem přítomnost několika osob a nebezpečí z nich vyzařující.
V prvním instinktu se chtěl okamžitě odrazit vzhůru na balkon, kterého si všiml už při příchodu a zmizet po střechách. Jenže pak mu pohled padl na nějakého vlasatého kluka v drahém obleku, který právě těžce přistál na dlažbě, zjevně pod vlivem nějakého kouzla a to ho zastavilo.
Otočil se ve směru nebezpečí, připravený se okamžitě bránit. A zjištění, že jich tam stojí pět proti jednomu, ho znechutilo natolik, že už nikam sám utíkat nehodlal...

***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucinda Lucinda | 19. července 2018 v 3:46 | Reagovat

Á už se dostáváme k tomu jak se kluci seznámili. Na tuhle část jsem se moc těšila :-) Pokud se správně pamatuji tak s Arianou se potkáváme poprvé. Jsem ráda, že je kapitola o něco delší

2 Witch Witch | 19. července 2018 v 8:15 | Reagovat

[1]: pro Lucindu:

Ano, ano, už se to blíží... :D
Doufám, že nezklamu očekávání. ;-)
Ariana byla pouze jednou (velmi snadno zapomenutelně) zmíněna v PN. Doprovázela Kendalla při lovu a Lionel ho pak kvůli tomu popichoval.
Další části už by se měly pomaličku víc a víc prodlužovat. :-D
Díky za koment!

3 Akiko Akiko | 21. července 2018 v 19:58 | Reagovat

Aj, to vypadá na komplikace. Ale doufám, že už se t dva konečně brzo potkají :D Jsem ráda, že mám zpoždění se čtením a nemusím čekat na vydání další kapitoly :D

4 Witch Witch | 22. července 2018 v 22:28 | Reagovat

[3]: pro Akiko:

To si piš, u Witch se to bez komplikací neobejde. ;-)
A čtení bez čekání je u mne opravdu výjimka, takže gratuluju. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama